Těrlicko – obec v okrese Karviná, o rozloze 24,4 km2, v nadmořské výšce asi 302 m, ve které žije přes 4000 obyvatel. Leží na svazích Těšínské pahorkatiny, asi 9 km západně od Českého Těšína, nad vodní nádrží Těrlické přehrady. Sídelní strukturu tvoří dříve samostatné obce nad řekou Stonávkou. Ve směru toku jsou to: Hradiště, Horní Těrlicko a Dolní Těrlicko, významná je také místní část Kostelec.

Obec patří k nejstarším na Těšínsku, první písemné zprávy o její existenci jsou doloženy rokem 1229. O její zvelebení se postarali členové řádu orlovského benediktinského kláštera, kterým osada náležela. K rozdělení na dvě samostatné obce Horní Těrlicko a Dolní Těrlicko došlo v roce 1863. Další změny nastávají po 2. Světové válce v souvislosti se zahájením výstavby přehrady v Těrlicku v roce 1953. Mění se urbanistický charakter obce. Část je přemístěna do nového centra, zčásti mizí charakteristický slezský způsob rozptýlené zástavby. V roce 1964 byly obce Horní a Dolní Těrlicko sloučeny v jednu obec s názvem Těrlicko.

Na řece Stonávce byla uvedena do provozu v roce 1962 Těrlická vodní nádrž jako zásobárna užitkové vody na Těšínsku. Přehrada se stala rovněž střediskem rozsáhlé vodní rekreace a cestovního ruchu. Má tři veřejné pláže, loděnice s půjčovnami loděk a sportovních potřeb, jediný vlek na Moravě a ve Slezsku pro vodní lyžování, tábořiště, dětské chatové tábory, rekreační zařízení desítky soukromých chat. Velmi rozšířen je také rybolov a působí zde mezinárodně úspěšný klub sportovního potápění. Okolí vodní nádrže je obklopeno členitou a malebnou těšínskou pahorkatinou, která návštěvníkům poskytuje turisticky vděčné trasy s mírně zvlněným terénem a s pěknými rozhledy do krajiny. Z Těrlicka je možno putovat po značkách k blízkým Beskydám, na vyhlídkový vrch Babí horu anebo navštívit nedaleké rekreační středisko Žermanickou přehradu.

Výstavba přehrady a vybudování "nového" Těrlicka podstatně omezila množství dochovaných památek.

Nejstarší dochovanou stavbou v obci je Jaškovská krčma. Na první pohled ničím nepřipomíná své úctyhodné stáří. První zmínka o této krčmě pochází však již z roku 1268, kdy tato “Panská” krčma je připomínána v listině opolského knížete Vladislava. Stála na tzv. Jaškovském kopci nad říčkou Stonávkou u cesty vedoucí k Těšínu. Traduje se, že v nejstarších dobách byla tato krčma útulkem všelijakých lapků a lupičů, kteří přepadávali cestující a kupce. Když se stalo Těrlicko majetkem orlovského kláštera, byla krčma opevněna a opatřena stálou stráží, která pečovala o bezpečnost cestujících a vybírala také mýto. V době husitských válek, zejména v letech 1422 a 1429, tato stráž konala cenné služby. Krčma byla časem podle potřeby přestavována a rozšiřována. V roce 1682 však vyhořela. V roce 1691 byla nákladem Těšínské komory znovu postavena přibližně do dnešní podoby. Díky své poloze na kopci zůstala vodami přehrady nedotčená, úpravy z této doby však setřely starobylý ráz této budovy. Teprve při adaptaci v letech 1976 a1977 byly citlivě obnoveny vnitřní prostory.V některých místnostech se zde zachovala dosud žebrová klenba. Ve sklepních prostorách je zdivo částečně ještě původní z 13.století. V roce 1954 byl zde také objeven úsek zasypané podzemní chodby, která kdysi sloužila zřejmě jako úniková cesta.

O něco výše naproti Jaškovské krčmy uprostřed zbytků starého parku je situována budova bývalého zámečku. Toto skromné šlechtické sídlo dostalo svoji dnešní podobu teprve na začátku minulého století, ačkoliv jádro budovy je poněkud starší. Jednoduchá čtvercová budova má 2 podlaží. Nároží stavby jsou zaoblená, jinak jsou fasády bez ozdobných prvků. Zajímavým akcentem je pouze segmentové vykroužení v mansardové střeše, na čelní straně budovy. Tento objekt v současné době slouží pro rekreační účely.

Na rohu zámeckého parku stojí u cesty pak barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého. Mimořádně kvalitní plastika patří k nejlepším barokním sochám v okrese Karviná. Na podstavci zdobeném šlechtickými erby s barokním ornamentem vidíme postavu světce v oblacích s andílky, které drží jeho atributy, zavřenou knihu a kněžský biret. Plastika pochází pravděpodobně z roku 1778 a je dílem nadprůměrného regionálního sochaře.

Farnost v Těrlicku byla zřízena pravděpodobně již ve 14. století. Obec sice v seznamu svatopeterského halíře z roku 1447 nefiguruje, zachovala se však listina, která řeší stížnost těrlického faráře o odškodnění za ušlé desátky z let 1444 – 46, kde je výslovně uvedeno, že farnost v Těrlicku již trvá od nepaměti. Kostel byl zbudován ze dřeva. V době reformace byl v rukou protestantů, kterým byl dne 24.3.1654 odebrán. Z visitačních protokolů je patrno, že to byla stavba poměrně okázalá, a také lépe vybavena než většina ostatních kostelů na Těšínsku. V letech 1769 – 1772 byl na jeho místě postaven kostel zděný. Tato kvalitní barokní stavba však musela být při stavbě Těrlické přehrady zdemolována.

Zajímavosti z KostelcceNa kopci zvaném Kostelec stávala dříve velmi zajímavá a rázovitá stavba kostelíka sv. Vavřince. K této budově se vážou různé pověsti, mimo jiné o Černé kněžně, které jsou rozšířené v různých variantách po celém Těšínsku. O původu tohoto kostela nelze nic určitého povědět, neboť poslední protestantský duchovní Jakub Sandaly při svém nuceném odchodu v roce 1654 zničil všechny písemnosti tohoto kostela. Pravděpodobně byl kostel postaven v průběhu reformace. V roce 1908 byla chátrající stavba rozebrána a na jejím místě postavena dnešní kostelní podoba. Po likvidaci původníh o farního kostela sv. Trojice se stává kostel sv. Vavřince farním kostelem. Je zde také přenesena část cenného barokního inventáře ze zatopeného kostela. Jsou to zejména kvalitní barokní malby sv. Trojice a ukřižování Krista a řada plastik z pol.18. století. Z původního inventáře je nejpozoruhodnější votivní obraz sv. Vavřince z roku 1659.

Poblíže kostela na vrcholku Kostelce stojí zajímavá stavba tzv. Larischova letohrádku. Stavba má dobrou architektonickou úroveň a je v našem regionu ojedinělou ukázkou drobné empírové stavby. Letohrádek byl pravděpodobně zbudován v letech 1801 – 1804 hrabětem Larischem ve velké ovocné zahradě. Později sloužil jako byt zahradníka. Jádro tvoří centrální válcovitá stavba o 2 podlažích, zakryta plochou nízkou helmou. Na stavbu navazují 2 krátká křídla vždy o 1 místnosti a vzadu pak schodiště vedoucí na poschodí věže. Všechny místnosti budovy jsou zaklenuté a prostorově vyvážené. Na stavbu letohrádku navazuje tzv. hladová zeď, která byla vystavěna za hladomoru v roce 1847 jako ohrada zahrady. Je zděná z lomeného kamene a dosahovala až 2m výšky.

Żwirko a Wigura

Zleva: Stanisław Wigura a Franciszek ŻwirkoV srpnu 1932 pilot por. Franciszek Żwirko a mechanik ing. Sanisław Wigura hájící barvy polského letectva slavně zvítězili v prestižním mezinárodním leteckém závodě Challenge.
Krátce poté, 11. září, během letu na letecký den do Prahy, silná vichřice nad Těrlickem způsobila poruchu jejich letounu RWD-6 a ten se zřítil v lesíku na Kostelci. Oba letci při katastrofě zahynuli.
Na místě tragédie zvaném "Żwirkowisko", byla postavena kaplička-mauzoleum, dva ulomené stromy byly zakonzervovány, na symbolických hrobech byly vztyčeny kříže.
Do 2. světové války se zde každoročně konaly pietní slavnosti. Za okupace však byl památník srovnán se zemí. V roce 1950 byl na místě tragédie umístěn pomník letce od českého sochaře A.Pelikána.
V současné době "Żwirkowisko" obhospodařuje obec Těrlicko, o místo pečují členové místní skupiny Polského kulturně-osvětového svazu (PZKO) Těrlicko-Kostelec. "Żwirkowisko" se stalo polskou národní památkou. Bylo a současně je skutečným symbolem polsko-českého přátelství. Památník navštěvuje řada turistů, především z Těšínska a Polska.

konec